Luomus Eurohpas

Plánedettiiinat luopmomátkki gánnáha smiehttat maid gažaldagaid, mat laktásit dearvvašvuhtii. Sáhtát atnit ávkin dán siidui čohkkejuvvon geažidemiid ja liŋkkaid luopmoráhkkanemiin, dehe jos buohccát dehe bártidat luopmomátkkistat.


Ovdal mátkki

Diŋgo nuvttá eurohpalaš buohccedikšungoartta áiggebále ovdal luomu

Čálit iežat dárbbašan dálkasiid reseapttaid Iežasfuorká-bálvalusas

Dárkkis maid du mátkedáhkadus gokčá

Mielde mátkái

Muittáthan váldit mátkái mielde pássaid ja mátkkoštanáššegirjjiid lassin

  1. Eurohpalaš buohccedikšungoartta
  2. Dálkasiid ja daid reseapttaid
  3. Mátkedáhkádusa, earenoamážit jos du luopmočuozáhat ii leat EU- dehe Eeg-riika
  4. Veaháš reaidoruđa eará sadjái go ruhtabursii
  5. Telefovnna, masa leat furken iežat lagašoapmahaččaid oktavuohtadieđuid ICE-oanádusain (In Case of Emergency)

Jos buohccát luopmomátkkis

Eurohpalaš buohccedikšungoarttain oaččut EU- ja Eeg-riikkain, Stuora-Británnias ja Šveiccas dálkkasdieđalaččat vealtameahttun dikšuma dehege dakkár dikšuma, mii ii sáhte vuordit du máhccama ruoktot. Fáhkka buohccáma dehe dáhpedorpmi lassin oaččut dikšuma maid, jos du guhkesáiggebuozalmas vearrána, dehe áhpehisvuođa dehe rigádahttima dihte.

Eurohpalaš buohccedikšungoarta heive EU- ja Eeg-riikkain, Stuora-Británnias ja Šveiccas almmolaš dearvvašvuohtafuolahusas ja dain báikkiin, main lea soahpamuš almmolaš dearvvašvuohtafuolahusain. Jeara dikšunaddis, dohkkehago son goartta.

Goartta čájehemiin oaččut buohccedikšuma seamma haddái ja seamma ládje go báikkálaš orrut. Mávssát dikšumis báikkálaš áššehasmávssu. Heahtedáhpáhusas sáhtát oažžut dikšuma almmá goartta haganai, muhto dalle sáhtát šaddat máksit ieš dikšuma duođalaš goluid. Sáhtát ohcat dain buhtadusaid maŋálgihtii Kelas.

Lassidorvvu mátkái oaččut go válddát mátkedáhkádusa. Mátkedáhkádus sáhttá maid buhttet goluid, jos šaddat boahtit ovdamearkka dihte ambulánsagirdiin ruoktot.

Leatgo vuolgime olgoriikka mátkái? Oahpásnuva Eveliina ja Joona muitalusaide.

Loga lasi

Eveliina čoavjedávda Kanária luomus
– Buohccán luopmomátkkis Eurohpas

Joona skohterbárti Thaieatnamis
– Dáhpedorbmi luopmomátkkis Eurohpa olggobealde

Mánáiguin lupmui

Dárkkis ovdal luopmomátkki, ahte buot bearašlahtuin lea eurohpalaš buohccedikšungoarta. Goarta lea nuvttá, ja sáhtát diŋgot dan alccesat ja mánáidasat Kela fierbmesiidduid bakte. Maiddái mátkedáhkádus dorvvasta buohccáma dehe bártti dagahan goluid, ovdamearkka dihte jos šattat dáhpedorpmi dihte mátkkoštit ruoktot gaskan iežat luomu. Muitte dárkkistit maid boahkuid ovdal go vuolggát mátkái.

Oanehis mátkái

Jos buohccát dehe bártidat iežat luomu áigge EU- dehe Eeg-riikkas, Stuora-Británnias dehe Šveiccas, oaččut dikšuma seamma haddái ja seamma ládje go báikkálaš orrut. Go čájehat eurohpalaš buohccedikšungoartta, de mávssát dikšumis dušše báikkálaš áššehasmávssu ja du dikšuma golut berrojuvvojit rehkegiin Suomas. Heahtedáhpáhusas čuojat heahtenummárii dehe mana báikkálaš buohccevissui.

Guhkit mátkái

Dearvvašvuohtabálvalusaid geavaheapmi sierra riikkain sáhttá molsašuddat, nu ahte gánnáha oahpásnuvvat luopmočuozáhaga geavadiidda, earenoamážit jos plánet guhkit luomu. Eurohpalaš buohccedikšungoarttain oaččut buohccádettiinat dikšuma EU- dehe Eeg-riikkain maiddái guhkit orodeami áigge dehe guhkesáiggebuozalmasa vearráneami dihte.

Dálkasat ja reseapttat

Váldde dálkasiid lassin mielde maid daid reseapttaid dehe čálit čoahkkáigeasu Iežasfuorká-bálvalusas. Ná sáhtát dárbbu mielde duođaštit duollus, ahte dus lea vuoigatvuohta fievrridit persovnnalaš dálkasiid mielde. Jos hálidat oastit dálkasiid luopmočuozáhagas, de bivdde iežat doaktára čállit dálkkasmearrama olgoriikkain oastima várás.